Vakcína proti koronaviru – bude očkování bezpečné a jaké výhody přináší?

Mezi nejvíce skloňovaná témata posledních měsíců patří vakcína proti koronaviru. Po namáhavém a usilovném výzkumu, do kterého se pustily snad všechny společnosti zaměřené na vývoj vakcín, konečně existují jasná data ohledně klinického testování vyvinutých látek. A naštěstí přináší dobré zprávy ohledně účinnosti i bezpečnosti. Očkování proti koronaviru se tak pravděpodobně v následujících týdnech stane realitou.

Bohužel přesto, že byla vakcína tolik očekávaná, stále existuje mnoho lidí, kteří mají nedůvěru vůči očkování. Následující text, který shrnuje očkování obecně, postup vývoje a testování nové látky i přímá data ohledně vakcíny proti koronaviru, vám nabídne komplexní pohled na celou problematiku.

Co je to vakcína?

Imunitní systém se skládá ze dvou základních složek. Jde o nespecifickou imunitu, která je dědičná a jejíž součástí jsou obecné obranné mechanismy s rychlou reakcí. Vývojově pokročilejší je specifická imunita, která je získávána postupně díky setkávání se s patogeny. Imunitní buňky se specifickým působením dokážou cíleně rozpoznat konkrétní patogeny pomocí systému receptorů, který připomíná zámek a klíč. Funguje to tak, že na B či T lymfocytu, který je součástí specifické imunity, jsou místa pro cílené rozpoznání konkrétního patogenu či příbuzné skupiny. Při prvním setkání s patogenem dochází k pomalé imunitní odpovědi a programování těchto buněk, aby v budoucnu dokázali infekční prvek odhalit mnohem rychleji.

Očkovací látka tak nahrazuje první setkání s infekcí a s pomocí již předpřipravených buněk specifické imunity nebo s oslabeným patogenem buduje paměťové buňky. Ty budou připravené zasáhnout při dalším setkání se stejnou infekcí. Díky rychlému zásahu tak nedojde k rozvoji příznaků a případně se zabrání i dalšímu šíření v rámci populace.

Proč je očkování proti koronaviru důležité pro zdraví populace i jednotlivce

Když naplno propukla pandemie onemocnění COVID-19 způsobované novým koronavirem SARS-Cov-2, hovořilo se o strategii, která spočívala v promoření populace. A to především z toho důvodu, že panovaly obavy, že vakcína se nestihne vyrobit včas. V zásadě by však promoření nebylo nic jiného, než jen pouze nekontrolovatelné a hlavně nebezpečné vytváření specifické imunity proti SARS-Cov-2 v lidské populaci.

Očkování proti koronaviru je tak stále mnohem bezpečnější v porovnání s nekontrolovatelným promořováním populace. Tato strategie by výrazně ohrozila kritické skupiny obyvatel a znamenala by zbytečné ztráty na životech. Vzhledem k tomu, že součástí očkovací látky je výrazně oslabený virus, je vytvoření specifické imunitní odpovědi pro dostatečnou ochranu organismu při dalším setkání s koronavirem výrazně bezpečnější.

Výhody očkování proti koronaviru

  • Ochrana vlastního zdraví i potlačení dalšího šíření koronaviru a ohrožení rizikových skupin
  • Vyhnete se riziku hospitalizace či izolace během onemocnění
  • Stimulace imunitního systému, který se naučí cíleně rozpoznat virus SARS-CoV-2

Nevýhody očkování

  • Možné krátkodobé vedlejší účinky
  • Pravděpodobně možné přeočkování v budoucnu pro zajištění účinnosti
  • Riziko při spoléhání na vlastní imunitu, že nezvládne správně vyhodnotit situaci

Bude povinné očkování na covid?

Aktuálně se stále jedná o tom, jestli bude povinné očkování proti covidu. Nutnost nařízení povinnosti se však zatím jeví jako méně pravděpodobná i z důvodu komplikované kontroly. Spíše se tak hovoří o plošném očkování s cílem dostat vakcínu především k rizikovým a ohroženým skupinám obyvatel.

Je vakcína proti koronaviru bezpečná?

Stručnou odpovědí je, že ano. K tomu, aby bylo totiž možné vakcínu běžně aplikovat, musí projít celým přísným systémem pro testování a schvalování. Hodnotícím kritériem je množství výskytu nežádoucích účinků. Při jakémkoliv podezření, že je vakcína riziková, není možné provést registraci.

V čem se vakcína proti koronaviru liší od jiných očkovacích látek?

Většina společnosti při vývoji sázela na známé postupy. Mělo by tak jít o vakcínu založenou na aktivní imunizaci, kdy je do těla zanesen koronavirus ve své usmrcené podobě a úkolem imunitního systému je vytvoření specifických protilátek.

Z pohledu bezpečnosti jde ještě dál systém založený na přenosu pouze mRNA z viru. Po vakcinaci touto látkou začnou buňky v těle vytvářet proteiny shodné s těmi, jaké jsou na koronaviru. Ty budou následně zničeny imunitou a vytvoří se imunitní paměť. V tomto případě neexistuje šance, že by se vir jakkoliv rozmnožil. V rámci testování se tak hovoří o minimálních vedlejších účincích. Stále se však ověřují data ohledně účinnosti této formy vakcíny.

Co obnáší proces testování každé nové vakcíny

Účinnost a bezpečnost jsou dvě klíčová kritéria pro hodnocení kvality každé očkovací látky. Bez splnění příslušných přísných testů nemůže být taková látka běžně podávána jako doporučované či přímo povinné očkování. Aby byly vlastnosti a chování vyvinuté látky v lidském organismu spolehlivě ověřeny, používá se testování o několika úrovních.

Fáze vývoje a testování vakcíny

  • Laboratorní výzkum – identifikace antigenů, které mají potenciál pro vyvolání žádoucího chování imunity.
  • Preklinická fáze – testování látky na buněčných a tkáňových kulturách, testy na zvířatech pro zajištění bezpečnosti a ověření, zda vakcína vyvolává žádanou imunitní odpověď.
  • Klinické studie – testy vyvinuté látky na lidech probíhající ve třech fázích.
    • První fáze – malá skupina dospělých 20 až 100 dobrovolníků.
    • Druhá fáze – větší skupina v řádech stovek dobrovolníků, kdy někteří musí splňovat určitá pravidla, jako jsou věk, zdravotní omezení a podobně. Tato fáze je důležitá i z pohledu nastavení optimálního dávkování vakcíny.
    • Třetí fáze – velký počet dobrovolníků v řádech tisíců až desetitisíců. Důkladné posouzení bezpečnosti vyvinuté látky, zkoumání možných nežádoucích účinků a s jakou frekvencí se objevují. Další testování účinnosti vakcíny, zda vyvolává dostatečně silnou imunitní ochranu.

Důkladnému testování bezpečnosti jsou podrobeny všechny látky obsažené v očkování. To znamená nejenom účinnou látku, která má být zodpovědná za vyvolání imunitní odpovědi, ale také veškeré pomocné látky. Jejich úkolem může být uchování účinné látky, zpomalení odbourání pro dostatečný čas na vyvinutí specifické imunity a podobně.

Data o vyvíjených vakcínách proti koronaviru

V přípravě očkování proti koronaviru se jednotlivé společnosti rozhodly uplatňovat různé postupy. Klasickou variantou při očkování proti virovému onemocnění je vakcinace usmrceným virem. Díky modernějším technologiím však mohly společnosti AstraZeneca a Pfizer přijít s ještě více bezpečným způsobem. Cílem je dostat do těla pouze specifický protein z povrchu koronaviru, což stačí k vytvoření imunitní paměti. Tato v podstatě pouhá genetická informace se sama nedokáže množit, čímž je bezpečnost takto vyvinuté vakcíny na skutečně velmi vysoké úrovni.

Do třetího stádia klinických testů se aktuálně dostalo 11 vyvinutých vakcín. Z toho například očkovací látka od společnosti Pfizer dosahuje účinnosti kolem 90 až 95 %.

Druhy vakcíny na COVID-19

Vývoj očkovací látky proti koronaviru způsobujícímu onemocnění COVID-19 probíhá v rámci celého světa. Existuje tak již několik dostupných vakcín ve fázi posledního testování či přímo uvedené do provozu.

Evropská verze – vakcína Pfizer

Zatím nejslibněji vypadají výsledky vakcíny na COVID Pfizer. Podle posledních výsledků dosahuje účinnosti až 95 %. Zároveň je velmi důležité, že je dostatečně funkční i pro ochranu rizikových skupin obyvatel v seniorském věku. Pozitivním faktem jsou i mírné vedlejší účinky, kdy zhruba pouhá 4 % lidí po očkování hlásilo zvýšenou únavu, která však po pár dnech vymizela.

Vakcína AstraZeneca

Další možnou vakcínou, která se dostane do oběhu, je verze vyvinutá společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Podle posledních dat v testování nabízí účinnost až 90 %. Výsledky jsou však pohyblivé podle množství aplikované dávky, což je potřeba dále prozkoumat. Výhodou této varianty očkovací látky je nižší cena. Vakcína pro ČR má být právě tato látka.

Vakcína Sputnik v Rusku

Ruská vakcína se do fází klinického testování dostala jako jedna z prvních. Výsledky zatím ukazují velmi slibnou účinnost kolem 92 %. I přes zatím plně neschválený proces očkování dostávají tuto vakcínu již někteří ruští zdravotníci.

Čínská vakcína

V Číně s vývojem očkovací látky také neotálejí. Aktuálně jsou tři varianty, u kterých probíhá klinické testování. Velmi dobrých výsledků dokazuje experimentální čínská vakcína CoronaVac, jejíž vývoj a schvalování by mělo být hotové v lednu. Čínské úřady však pro očkování již dávno používají i tyto neúplně schválené látky.

Americká vakcína na COVID Moderna

Velmi dobrou účinnost 94,5 % má také americká vakcína proti koronaviru od společnosti Moderna. Drobným nedostatkem jsou vedlejší účinky po očkování, kdy byla pozorována únava, bolest svalů, a bolestivost v místě vpichu účinné látky. I tak se v Americe začíná s očkováním a společnost Moderna jedná s Evropskou unií ohledně dodávání této vakcíny.

Jak je možné, že byla vakcína vyvinuta tak rychle?

Mnozí odpůrci vakcíny proti koronaviru poukazují na to, že nemůže být bezpečná a účinná už jen kvůli jejímu rychlému vyvinutí, když normálně trvá celý proces přípravy vakcíny proti neznámému patogenu mnohem déle. Odpověď na tuto otázku je však jednoduchá. Vývoj očkovací látky proti koronaviru byl totiž urychlen díky informacím známým z dříve zkoumaných virů SARS a MERS. Ty jsou v mnohém podobné právě aktuálnímu SARS-CoV-2, takže prvotní data pro přípravu účinné látky celý proces naštěstí výrazně urychlila. Co se však týká preklinických a následně i klinických testů, byly dodrženy všechny nutné podmínky pro řádné schválení vakcín. Bezpečnost a účinnost jsou tedy v zásadě bez problémů a doloženy jasnými daty z testování.

Jak bude probíhat očkování proti covidu?

Plán pro očkování v naší zemi zatím stále není úplně jasný. Podle aktuálních dostupných informací by však v dohledné době mělo být připraveno zhruba 6,9 miliónů dávek očkování. Předpokládá se také, že celý proces očkování bude probíhat ve třech vlnách. Očkovací látka bude do těla vpravena vpichem.

Kdo bude očkován?

Očkování bude rozděleno do několika fází. V rámci každé z nich proběhne distribuce vakcíny mezi danou skupinu obyvatel. Zatím všechny uvažované vakcíny vyžadují dvě dávky očkování rozestupem zhruba 30 dnů, což ještě mírně komplikuje celou logistiku a řádné proočkování většiny populace. Očkovací látka také pravděpodobně nebude určená pro děti.

  • První fáze očkování – pro seniory, zdravotníky, pracovníky záchranné služby, zubaře, lékárníky a zaměstnance v sociálních službách.
  • Druhá fáze – pro hasiče, učitele, armádu, vládu, krizové štáby, státní úředníky a pracovníky v energetice.
  • Třetí fáze – všichni další, kdo budou mít o očkování zájem.

Kdy bude očkování proti koronaviru?

V původních plánech se hovořilo o očkování již koncem roku 2020. Tento scénář je však málo pravděpodobný. Očkování proti koronaviru začne spíše až začátkem roku 2021.rozmezí ledna až března mají být připraveny dávky pro 1 milion osob. Do třetí fáze, kdy se bude moci očkovat každý u svého praktického lékaře, by se měla Česká republika dostat zhruba v druhé polovině roku 2021.

Kde se nechat očkovat na covid?

V prvních fázích má očkování proti koronaviru probíhat ve fakultních a krajských nemocnicích, které za tímto účelem zřídí speciální očkovací centrum. Ve fázi, kdy bude dostupné dostatečné množství očkovacích látek, přichází na řadu distribuce mezi praktické lékaře. Zatím se však řeší problém ohledně skladování, kdy většina vyvinutých látek vyžaduje mínusové teploty a mnoho ordinací praktických lékařů nemá potřebné vybavení.