Proč se drží jaterní dieta?

Jaterní dieta představuje základ úspěšné léčby, nebo doprovod léčby většiny jaterních onemocnění. Je velmi přísná, ale ulevuje játrům a pomáhá jim k regeneraci. Dobrou zprávou je, že u většiny případů je výsledkem jaterní diety výrazné zlepšení stavu nebo úplné uzdravení nemocného, samozřejmě v závislosti na typu onemocnění. Mezi jaterní onemocnění pro tento článek zařaďme ta nejčastější – žloutenku, mononukleózu, cirhózu jater způsobenou nadměrným příjmem alkoholu, zhoubný nádor jater nebo toxické poškození jater.

Jaká je příčina onemocnění jater?

Játra patří k nejdůležitějším orgánům v těle. Zastupují hned řadu životních funkcí. Játra detoxikují celý organismus. Zneškodňují toxiny z alkoholu, jedovatých hub, amoniak i jiné škodlivé látky. Játra zadržují i uvolňují velké množství krve, čímž regulují krevní oběh i objem cirkulující krve. Jsou zodpovědné také za srážlivost krve. Vytvářejí látky, které způsobují srážení krve i rozpouštění vzniklých sraženin. Podílejí se na krvetvorbě. Vytvářejí žluč. Jsou zásobárnou živin a obstarávají i důležitou přeměnu živin.


Příčin onemocnění jater je hned několik. Játra poškozuje dlouhodobé a nadměrné užívání léků, stejně tak i tvrdého alkoholu. Protože jsou játra nejdůležitějším čistícím orgánem, škodí jim i dlouhodobá špatná životospráva – kouření a nevhodné potraviny plné škodlivého a přepáleného tuku. Příčinou onemocnění jater jsou i virová onemocnění, jako je žloutenka nebo mononukleóza. Játra ohrožují i záněty a nádory. Častá je i toxická otrava jater, kdy je jedovatých látek až příliš a játra už je nedokážou zpracovat (například toxické látky z jedovatých hub, ale i léky).

Jaké typy onemocnění jater vás mohou postihnout?

S onemocněním jater nesouvisí pouze jedna nemoc či příčina. Faktorů, které mohou onemocnění jater způsobit je mnohem více. Pro vás jsme sepsali ty nejčastější.

Onemocnění jater způsobené žloutenkou

Onemocnění jater je většinou sekundární příčinou jiné nemoci. Typickým příkladem toho je žloutenka. Žloutenka je virové onemocnění (typ A, B, C, D, E), které napadá jaterní tkáně. Součástí léčby žloutenky je i následný klidový režim a přísná jaterní dieta po dobu minimálně půl roku. Jaterní dieta napomáhá k obnově jaterních tkání a urychluje proces regenerace jater.

Onemocnění jater po mononukleóze

Játra mohou onemocnět také po prodělané mononukleóze. Jaterní dieta je pacientům s mononukleózou naordinovaná vždy, pokud se prokážou zvýšené hodnoty u jaterních krevních testů. Klíčovou rolí jaterní diety je zde opět obnova jaterní tkáně a její regenerace. Játra mají totiž jednu velmi pozitivní vlastnost a to takovou, že mají schopnost poškozenou tkáň samy úspěšně obnovit. Ovšem důležité je pro to zajistit vhodné podmínky a játrům v obnově pomoct.

Jaterní cirhóza

Jaterní cirhóza je proces, při kterém dochází k tvrdnutí jaterní tkáně – k tzv. nekróze jater. V játrech se zvyšuje tvorba vaziva a dochází k nežádoucí přestavbě jaterních buněk. Játra v tomto případě už nemohou dále plnit svou roli a pokud se včas nezakročí, je pacient s cirhózou jater ohrožen na životě. I při diagnóze, jako je cirhóza jater se přihlíží ke schopnosti jater regenerovat a předepisuje se přísná jaterní dieta. Nejčastější příčinou jaterní cirhózy je dlouhodobá konzumace alkoholu. Kupodivu člověk nemusí denně vypít nadměrné množství alkoholu, aby se k cirhóze jater dopracoval. Dostačující jsou sice malé, zato pravidelné dávky alkoholu.

Toxické poškození jater

Toxické poškození jater je způsobeno například požitím jedovatých hub, působením plísní či chemikálií. K oněm chemikáliím patří bohužel i léky.

Zhoubný nádor jater

Zhoubný nádor jater má snad nejhorší prognózu. Ve většině případů se na něj přijde až v době jaterního selhání, kdy je nádor v nevyléčitelné fázi, nebo zasahuje i další orgány. Z 80 % vzniká zhoubný nádor jater na podkladě jaterní cirhózy, pro kterou je typická nežádoucí přestavba jaterních buněk.

Jak se u jaterního onemocnění stanovuje diagnóza?

Onemocnění jater se řadí mezi velmi závažná, s potřebou okamžité léčby. Při podezření na jaterní onemocnění je pacient vyslán do ordinace odborného pracoviště – hepatologa. Diagnózu onemocnění jater lékař nejčastěji stanoví společně s prodělaným virovým onemocněním či odhalenou jaterní cirhózou. Ovšem podezření na jaterní onemocnění může vyslovit také váš praktický lékař, gynekolog, kožní lékař či chirurg.

Při vyšetření jater se provádějí jaterní testy, které odhalí mnoho informací. K prvotnímu vyšetření patří také ultrazvuk jater. Lékař z ultrazvuku zjistí vzhled jater, jejich velikost či přítomnost abnormalit. Neobvyklé není ani CT jater, magnetická resonance nebo jaterní biopsie.

Na diagnóze jaterního onemocnění je nejdůležitější její včasnost. Tak jako u většiny onemocnění i tady platí, že čím rychleji se na nemoc přijde, tím větší je šance na úplně uzdravení, nebo minimálně na zlepšení pacientova zdravotního stavu.

Jak vypadají příznaky jaterního onemocnění?

Jen málokterá nemoc se obejde bez svých příznaků. Jaké příznaky by nás tedy měly přivést do ordinace lékaře v případě onemocnění jater? Mezi často zanedbávané příznaky patří zvýšená únava a úbytek hmotnosti nemocného. Také nevolnost a zvýšené zadržování vody v těle. To se projeví především otoky dolních končetin a nahromadění tekutiny v dutině břišní. Projevem jaterního onemocnění může být i častý výskyt modřin či zvýšená krvácivost. Mezi nejviditelnější příznaky jaterního onemocnění patří žluté zbarvení kůže, očního bělma a sliznice dutiny ústní.

Jak vypadá léčba jaterního onemocnění?

V případě léčby jaterního onemocnění se vychází z důležitosti funkce jater a jejich schopnosti regenerace. I jen pětina celého orgánu dokáže v případě potřeby plnit základní funkce jater. Játra tedy mají obrovskou funkční rezervu. Když se k tomu přidá i jejich schopnost rychlé obnovy buněk, může být velká část jaterních onemocnění úspěšně vyléčena.

Kromě medikamentů, které jsou předepisovány na primární nemoci (jako je žloutenka či mononukleóza) se velký důraz klade na ulehčení játrům v jejich procesech. Na řadu přichází přísná, ale účinná jaterní dieta, klidový režim a další omezení.

Co obnáší jaterní dieta?

Základem jaterní diety je vynechání všeho, co by játrům škodilo či bylo velmi náročné na zpracování. Úplně zakázaný je alkohol, tučná a smažená jídla a kouření.

Jaterní dieta z jídelníčku škrtá zejména tučná masa, uzeniny, tučné mléčné výrobky, koření, vejce, tatarku i majonézu, ocet, sůl, česnek, cibuli, teplé pečivo a pečivo z kynutého těsta, kaviár, lososa a sladkosti. Aby jaterní dieta měla účinek, musí se dodržovat minimálně půl roku. Ani potom však není doporučené pití alkoholu a častá konzumace tučných a smažených jídel.

Existují nějaké léky pro léčbu jaterního onemocnění?

Jako podpora léčby jaterního onemocnění se používají tak zvaná hepatoprotektiva – tedy látky, které mají příznivý vliv na obnovení jaterních buněk. K nejpopulárnějším rostlinným přípravkům patří bezesporu ostropestřec mariánský, který obsahuje látku zvanou silymarin. Ta působí jako antioxidant, zabraňuje procesu fibrotizace jaterních tkání a má vysoký regenerativní účinek.

Významnou roli při léčbě hrají i látky, jako cholin, inositol a methion. Pomáhá i zvýšení dávky vitamínu C a E, které také fungují jako antioxidant.

Jaké má onemocnění jater následky?

Pokud se na jaterní onemocnění nepřijde včas a játrům není dán čas a prostor pro jejich obnovu, mohou být následky jaterních onemocnění pro pacienty až smrtelné. Transplantace jater přichází v úvahu u pacientů s akutním selháním jater, s pokročilým jaterním onemocněním či s karcinomem jater. Transplantace je náročný i velmi nákladný zákrok.

V případě, že hlavní příčiny nemoci (žloutenka, mononukleóza, otrava, alkohol) odezní a je dodržena přísná jaterní dieta a další podmínky léčby – především klidový režim, nemusí pacienti s jaterním onemocněním pociťovat žádné výraznější následky. Za následek jaterního onemocnění můžeme označit samotnou jaterní dietu, která do života pacientů přinese řadu omezení. U lidí, kteří onemocnění jater prodělali a zdárně prošli léčbou se předpokládá, že budou ke svým játrům více obezřetnější a opatrnější než dřív.

Je u jaterního onemocnění možná prevence?

V souvislosti s jaterním onemocněním je prevence možná. Omezit můžeme nadměrnou a častou konzumaci alkoholu, kouření i nezdravý životní styl. V případě onemocnění jater při žloutence, můžeme zvážit očkování proti jednotlivým typům žloutenky a další prevenci, jako je například častější mytí rukou či chráněný pohlavní styk.

Závěr a shrnutí

Myslet bychom měli hlavně na to, že jsou játra orgánem, který v našem těle plní nejdůležitější funkce. Jeho náhrada sice možná je, ovšem je nákladná, náročná a pacient se jí vůbec nemusí dočkat.

Onemocnění jater je často i známkou našeho ne úplně ideálního životního stylu a tedy i ukazatelem, jak se svým zdravím naložit dále. Jaterní dieta je sice přísná a pro mnohé bude hodně omezující. Ovšem je také účinná a my jako lidé můžeme být vůbec rádi za to, že játra vůbec nějakou schopnost regenerace mají. Tak je v ní podpořme.