Co je kožní nemoc zvaná růže?

Růže nebo také erysipel je nebezpečné kožní onemocnění vyvolané streptokoky nebo stafylokoky, které v případě absence léčby může způsobit až otravu krve. Pokud je zahájena léčba a průběh nemoci je dobrý, pacient si po nemoci prakticky neodnáší žádné následky. Až u 20 % případů se však kožní onemocnění růže může vrátit a pacient musí léčbu absolvovat znovu. Nemoc postihuje častěji ženy než muže. Ohroženi jsou lidé se slabou imunitou, senioři a děti. Důležitá je včasná diagnostika nemoci a její následná léčba antibiotiky.

Jaká je příčina kožního onemocnění růže?

Kožní onemocnění s názvem růže způsobují bakterie z rodu streptokoků, ve výjimečných případech za nemocí stojí i stafylokoky. Ohroženější skupinou jsou lidé se sníženou imunitou a lidé, kteří už trpí nějakým onemocněním. Nejčastěji jsou to lidé s bércovými vředy, s proleženinami, pacienti s onemocněním žil nebo pacienti s onemocněním lymfatického systému. K ohrožené skupině patří i lidé po operaci, u kterých nejsou dodrženy základní hygienické postupy při převazech rány.

Všichni tito pacienti jsou více ohroženi z jednoho praktického důvodu, bakterie se do těla člověka dostávají skrze drobné ranky a poranění a na kůži způsobují místní zánět.

Dostačující vstupní branou pro bakterie streptokoka je i docela nevinné hmyzí kousnutí.

Zdrojem infekce je tedy ve většině případů pacient, může to však být i jiná osoba se streptokokovým onemocněním. Až 20 % lidí jsou pouze přenašeči streptokokové infekce. Streptokokové infekce se šíří vzduchem, tedy přímým i nepřímým kontaktem. Není tedy lehké se bakteriím vyhnout.

V případě růže v obličeji je nejčastějším zdrojem infekce pacientův nosohltan. Hodně pacientů růží onemocnělo bezprostředně po prodělané streptokokové infekci nebo angíně, kterou doprovázel i zánět nosohltanu. K rozvoji nemoci přispívá i nezdravý životní styl nebo onemocnění HIV. Je zajímavé, že nemoc růže postihuje častěji ženy než muže. U mužů je patrné rychlejší propuknutí nemoci.

Jak vypadá diagnóza kožní nemoci zvané růže?

To, že pacient trpí růži si zpravidla diagnostikuje už sám doma, podle prvotních příznaků a nevzhledné vyrážky. Internet je poměrně dobře zásobovaný obrázky s tímto onemocněním, a proto samodiagnostika nebývá nijak obtížná. Ovšem důležité je dojít k lékaři, který pacientovi diagnózu potvrdí. Diagnostika není nijak obtížná. Lékař nemoc růži určí zpravidla pouhým pohledem. Jen ve zcela výjimečných a nejasných případech se přistupuje k odebrání vzorku kůže, který je odeslán k histologickému rozboru.

Kožní nemoc růže na krku a hlavě
Kožní nemoc růže na krku a hlavě

Kožní onemocnění růže má jen velmi krátkou inkubační dobu, která se pohybuje v rozmezí několika hodin, nejdéle však dvou dnů. Mezi prvotní příznaky patří zvýšená teplota, zimnice, bolavé tělo a třes, tedy příznaky podobné běžné chřipce. Jasným signálem, že se jedná o růži je zarudlá, teplá a oteklá vyrážka na kůži, která se ve většině případů objeví na dolních končetinách. Druhým nejběžnějším místem výskytu růže je pak obličej. První projevy nemoci pacienta ochromí podobně jako závažnější průběh angíny. Pacient se necítí dobře, je mu zima, bolí ho hlava, má vysoké teploty. Od předešlé úvahy, že se jedná o běžnou chřipku ho pak vyvede zánětlivé a dobře viditelné postižení kůže.

Co je typické pro onemocnění růže v obličeji?

Jen asi 20 % případů onemocnění růže se projevuje v obličeji. Růže v obličeji má svůj typický tvar, který připomíná motýla rozprostírajícího se přes celou tvář – tělo má u kořene nosu a jeho křídla zasahují k lícním kostím. Léčba růže v obličeji probíhá stejně jako léčba růže v oblasti dolních končetin jen s tím rozdílem, že v případě postižení v obličeji je pacient nemocí více zatížený z estetických důvodů. Růže v obličeji je výrazná a kvůli léčbě se pacientům nedoporučuje zakrývat ji make-upem. To je možné až po uplynutí léčebné kúry, kdy už vyrážka není tolik zanícená.  

Pacient postižený růží může trpět i zažívacími problémy, nevolností a zvracením. Postižená kůže je velmi zarudlá, její okraje jsou vyvýšené a tvoří jasné ohraničení. Objevit se může popraskání, puchýřky i dolíčky podobné celulitidě. V některých případech dojde k zanícení a rána je vyplněná abscesem. Některým pacientům se tvoří i krevní podlitiny v oblatsi vyrážky. Postižená kůže je oteklá a teplá na dotek, svědí a pálí. Vlivem nemoci mohou začít otékat mízní uzliny, které jsou na viditelně zvětšené a bolestivé.

Protože se jedná o infekční onemocnění, doporučujeme přijmout jistá preventivní opatření i v okolí nemocného s růží. Zejména v prvních dnech doporučujeme omezit kontakt s nemocným jen na to nejnutnější. Nákazou jsou ohrožené především malé děti, senioři a lidé s oslabenou imunitou.

Je možná léčba růže a jak vypadá její průběh?

Ve většině případů probíhá léčba růže po stanovené diagnóze doma. Jen velmi výjimečně a při komplikacích dochází k hospitalizaci pacienta. Hospitalizované jsou často i malé děti, u kterých je potřeba důsledná léčba. Hlavním lékem jsou antibiotika,konkrétně penicilin, na který streptokokové bakterie dobře reagují. Antibiotika se podávají buď perorálně, nebo intravenózně. Léčba obvykle trvá 14 dní a bývá zakončena aplikací depotního penicilinu do svalu. Penicilin se v pacientově těle uvolňuje postupně a jeho přítomnost v organismu zabraňuje případné další infekci a recidivě nemoci.

Kromě antibiotik může být léčba doplněna i o léky, které snižují horečku nebo zmírňují bolest. Pokud jde všechno dobře, prvotní příznaky nemoci odeznívají zpravidla do dvou dnů od nasazení léčby. Pro úplné vyléčení nemoci je však nutné antibiotikovou kúru dokončit.

Hlavní projev nemoci – nevzhledná vyrážka na kůži ovšem mizí i několik týdnů. Účinný na ni je silný odvar ze slézu lesního, měsíčku lékařského nebo lichořeřišnice. Pravidelným přikládáním obkladů na postižené místo je podpořeno rychlejší uzdravení pokožky. Ke zmírnění pocitů svědění a pálení dobře pomáhají i studené obklady.

Pacientovi je doporučen klid na lůžku. 

Existují následky nemoci zvané růže?

Pokud léčba proběhla tak, jak má, neodnášejí si nemocní s růží po nemoci obvykle žádné následky. Ty mohou vyplývat spíše z následné recidivy nemoci, která se vyskytuje až u 20 % postižených nebo z případných komplikací.

Recidiva růže vůbec není neobvyklým jevem. Zažívá ji až pětina postižených pacientů. Když se nemoc růže vrátí, je potřeba znovu nasadit stejnou léčbu. Pro pacienta to obvykle znamená další zatížení antibiotiky, které mohou ovlivnit jeho imunitní systém a samozřejmě další podstoupení komplikací, které nemoc obnáší.

Nejzávažnější komplikací, která může u nemoci růže vzniknout je otrava krve, kterou způsobí extrémní přemnožení bakterií v těle. Tady je pacient přímo ohrožen na životě. Aseptický šok se však objevuje především u pacientů s velmi nízkou imunitou nebo u zanedbané léčby.

Dalším rizikem nemoci růže je možné poškození srdce, kloubů a kostí následkem vniknutí bakterií do krevního oběhu. Odsud se mohou dostat do srdeční chlopně, do kloubů a kostí, kde způsobí jejich poškození.

Za následek nemoci růže můžeme považovat i estetické zatížení na pokožce. Především když nemoc postihne obličej, může být pacient nepříjemně omezen po dobu několika týdnů, tedy až do úplného vyléčení.

Lze se onemocnění zvanému růže nějak bránit?

Prevence kožního onemocnění růže je naštěstí možná. Nemoci se můžeme začít efektivně bránit, jakmile si uvědomíme její původ. Jak už jsme zmiňovali, nemoc způsobují streptokokové a stafylokokové bakterie. Ty se přenášejí přímým i nepřímým kontaktem s již nakaženou osobou. Tady prakticky pomáhá jen zvýšená imunita a častější mytí rukou. V případě nemoci růže je ale zapotřebí přemýšlet také nad tím, jak se bakterie stafylokoka do kůže dostanou. Ano, správně. Vstupní branou jsou nejrůznější ranky, oděrky, plísňové onemocnění prstů u nohou, dokonce i něco tak zanedbatelného jako je hmyzí kousnutí. A tady je obrovský prostor pro prevenci.

Aby k onemocnění kůže vůbec nedošlo, je potřeba dohlédnout na včasné a řádné ošetření všech oděrek a škrábnutí. Při převazech ran je nutné dodržet hygienická pravidla a v případě plísně na prstech nohou je zapotřebí včas zahájit léčbu. Podceňovat by toto neměly hlavně nejvíce ohrožené skupiny – pacienti s oslabenou imunitou, pacienti s proleženinami, s pooperačními ranami nebo s bércovými vředy, děti a senioři.

Závěr a shrnutí k nemoci růže

Onemocnění kůže a podkoží – růže patří i infekčním onemocněním a může pacienta až ohrozit na životě. To je však ten nejhorší možný scénář, ke kterému naštěstí ve většině případů nedochází. Nemoc růži můžeme přirovnat k silné angíně, tedy k takovým nemocem, které pacienta sice ochromí, ale včasnou léčbou jsou zažehnány. Průběh nemoci je samozřejmě nepříjemný. Pacient musí snášet bolest i nepříjemné symptomy, také je zatížený antibiotiky a k dobré náladě mu nepřidává ani estetická stránka nemoci. Když však léčbu podstoupí důkladně, je za několik týdnů zcela vyléčen. Potom se může zabývat prevencí, která je u této nemoci možná. Za nejdůležitější považujeme posílení imunity a pečlivé ošetření všech ranek a oděrek na kůži.